Menu
Your Cart

Imperium: Dějiny

Imperium: Dějiny
Imperium: Dějiny
Imperium: Dějiny
Imperium: Dějiny
Imperium: Dějiny
Imperium: Dějiny
Imperium: Dějiny
Počet hráčů
1–4
Doporučený věk
14+
Délka hraní
40 min na hráče
Obtížnost
Střední

Obávaní protivníci se šikují na obzoru. 

Tvůj lid je připraven. Vyslyš volání dějin. 

Osud nejslavnějších národů dějin leží ve tvých rukou. Přes neustávající hrozbu napadení musíš dobývat nová území, stát v čele vědeckého a kulturního pokroku a provést svůj lid branami věku impéria. Příliš rychlý rozvoj vyústí v nepokoje, které srazí tvou civilizaci na kolena; příliš pomalým budováním se však do historických pramenů zapíšeš jen jako bezvýznamná poznámka pod čarou. Za jednu z osmi vzájemně velmi odlišných civilizací budeš usilovat o vybudování velkolepé říše, jakou svět dosud neviděl. 

Imperium: Dějiny je samostatná hra obsahující civilizace Kartaginců, Keltů, Řeků, Makedoňanů, Peršanů, Římanů, Skytů a Vikingů. Každá z nich představuje jedinečného a náročného protivníka při hře určené pro jednoho hráče. Nabídku dostupných civilizací si mohou hráči rozšířit hrou Imperium: Legendy, která je s Imperium: Dějiny plně kompatibilní. 

V balení hry Imperium naleznete:

  • 8 balíčků národů (každý obsahuje 21 až 29 karet)
  • 83 společných karet
  • 4 stavové karty
  • 1 karta slunovratu
  • 39 žetonů materiálů
  • 39 žetonů populace
  • 39 žetonů rozvoje
  • 21 žetonů vyčerpání
  • 18 žetonů akcí
  • 6 žetonů pozic
  • 1 šestistěnná kostka
  • 1 ukazatel nabídky složený ze tří částí
  • Skladem: Skladem
  • EAN: 8594195400384
949 Kč
Cena bez DPH: 784 Kč



Kartáginci a královna Dídó
Kartáginci jsou jedním z osmi národů v připravované karetní hře IMPERIUM: DĚJINY.
Kartágo bylo město v dnešním Tunisku, které dalo název pozdější velké říši. Bylo založeno okolo roku 814 př. n. l. Féničany, kteří pocházeli z Tyru v dnešním Libanonu. Okolo roku 650 př. n. l. získalo samostatnost a pomocí obrovské flotily obchodních i válečných lodí prosperovalo z obchodu a postupně ovládlo západní Středomoří. Kolonie a vazalské státy zahrnovaly severozápadní Afriku, jih Iberského poloostrova, Sardinii, Korsiku a Maltu. V letech 580 až 265 př. n. l. proběhlo sedm “Sicilských válek” proti Řekům, které skončili, když Kartágo obsadilo významnou obilnici Sicílii. V letech 280 až 275 př. n. l. proběhly “Pyrrhovy války”, kdy se epéirský král Pyrrhos zaútočil na Římskou republiku v jižní Itálii a později na Kartágince na Sicílii. V jeho armádě bylo také 19 válečných slonů. Vítězství za strašlivou cenu v bitvě u Ascula vešlo do dějin jako “Pyrrhovo vítězství”.
Mezitím se Římská republika rozrůstal a dominance Kartága ve Středomoří ji byla trnem v oku. To vedlo k sérii tří “Punských válek” (264 - 146 př. n. l.). V té první byl významným vojevůdcem byl Hamilkar, nazývaný “Blesk”, který provedl i několik výpadů na italskou půdu. Ale Kartágo nakonec o Sicílii přišlo. Hamilkarův syn Hannibal se ve druhé válce proslavil přechodem Alp se slony a stanul u bran Říma. Ale vylodění Římanů v blízkosti města Kartágo ho donutil se stáhnout. Po prohrané bitvě u Zamy přišlo Kartágo o území mimo Afriku, byly mu zabaveny všechny lodě a platilo tvrdé reparace. O padesát let římský senátor Cato starší
požadoval zničení Kartága při každém svém proslovu: “Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.” I když se obyvatelé města statečně bránili, bylo Kartágo kompletně zničeno v roce 149 př. n. l. a dle legendy zasypáno solí, aby zde nic nerostlo. Řím tak vystřídal Kartágo v roli hegemona v západním Středomoří.
(Osudy obou kartáginských vojevůdců můžete prožít ve hře “Hannibal a Hamilkar” od Fox in the Box, která bude vydána v prvním čtvrtletí roku 2022. https://foxinthebox.cz/pripravujeme/hannibal)
Dle legendy založila Kartágo fénická královna Dídó (dle jiné verze Elissar). Když její bratr Pygmalión zabil jejího manžela a sesadil ji z trůnu, byla nucena s několika přáteli utéct z domovského Tyru. Přistáli na severnímu pobřeží Afriky, kde se Dídó dohodla s numidským králem Jabasem, že jí poskytne “území, které pokryje volská kůže”. Vychytralá Dídó kůži rozřezala na úzké proužky a těmi obkroužila oblast pro budoucí město a přístav. Založila tak “Nové město”, latinsky Karthago.
Dle další báje později připlul Aeneas, hrdina prchající ze zničené Tróji. A Dídó se do něj bláznivě zamiluje. Aeneas se ale nestane jejím manželem a vyslyší volání Jupitera, aby pokračoval ve svém poslání vybudovat římskou říši. Tajně odpluje a Dídó se zoufalství probodne mečem, který ji Aeneas věnoval. A odtud prý pochází nenávist mezi Kartáginci a Římany. Aenes pak doplul do střední Itálie do kraje Latium. Založil město Alba Longa, kde se o mnoho generací později narodil Romulus a Rémus. Aeneas je tak považován za praotce římského národa.
Kartáginci jsou jedním z osmi národů ve hře IMPERIUM: DĚJINY. Na konci tahu umísťují na kartu v nabídce místo žetonu rozvoje žeton materiálu. Zisk takovéto karty zdvojnásobuje získaný počet materiálů. Kartu s žetonem materiálu může Kartáginec také získat pomocí “Karavan” nebo “Obchodního loďstva”. S materiálem pracují i další karty jako “Monopol” a “Kartáginští obchodníci”. Kártáginci získávají vítězné body za nashromážděné materiály na konci hry. Kartáginci se mohou také vydat na válečnou cestu proti ostatním pomocí “Hannibala” a “Slonů”.
Karta “Dídó, královna Kartága” zobrazuje Dídó s jejím býkem. Je to barbarská karta, kterou má Kartáginec ve startovních kartách. Kromě populace umožňuje nárokovat si kartu území z nabídky a hned ji zahrát. Ale je to jednorázová karta a jde pak do historie - karty mimo hru, ze kterých se ale stále počítají vítězné body.
Vikingové a Vinland
Vikingové jsou jedním z osmi národů v připravované karetní hře IMPERIUM: DĚJINY od vydavatelství "Fox in the Box".
Vikingové byl národ severských mořeplavců původem z Dánska, Švédska a Norska, který v 8. až. 11. století podnikal nájezdy a loupežné přepady, ale také obchodoval a osídloval nová místa. Plavili se od Anglie, Island, Grónsko až do Ameriky, okolo Evropy do Středomoří a přes Rusko do Konstantinopole. Jejich dlouhé lodě “langskipy”, které měřily až 30 metrů, umožňovaly rychlou plavbu, měly nízký ponor a mohly tak pronikat po řekách hluboko do vnitrozemí. Vikingové ze začátku vyznávali severské náboženství s bohy jako Odin, Thor a Freyja, ale postupně většina konvertovala ke křesťanství.
Hlavním důvodem vikingské expanze byl hlavně nedostatek zemědělské půdy, touha po kořisti v bohaté Evropě a skutečnost, že druzí a další synové měli jen malé vyhlídky na dědictví. Prvním doloženým nájezdem je útok na opatství Lindisfare na východě Anglie v roce 793. V roce 865 se v Anglii vylodila “Velká pohanská armáda” vedená Guthrumem a bratry Ubbou, Halfdanem a Ivarrem bez kostí, syny pololegendárního Ragnara Lodbroka. Boje probíhaly po celé Anglii až do roku 878, kdy Vikingy porazil král Alfréd Veliký. Výsledkem bylo ustanovení východních oblastí Anglie pod “Danelaw” - dánské právo. V letech 865 až 866 jiní Vikingové vyplenili část Francie a dlouho obléhali Paříž, ale neúspěšně. Roku 911 jarl (náčelník) Rollo dohodu s králem Karlem III. Prostáčkem, že bude chránit Franky před dalšími Vikingy. Za tomu bylo přiděleno vévodství Normandie (“území Seveřanů”). Roku 1066 na Anglie zaútočí norský král Harald Hardrada, ale je poražen anglickým králem Haroldem II. Godwinsonem. Toho jen o pár týdnů později v bitvě u Hastingsu porazí normandský vévoda Vilém Dobyvatel, který také podnikl invazi do Anglie a pak se stal jejím králem.
Období vikingských vpádů do Anglie, Irska a Francie je zachyceno v počítačové hře “Assassin’s Creed Valhalla”.
Výpravy Vikingů na východ měly spíš charakter osídlování nových území a zakládání osad. Po dobře splavných ruských řekách pronikly Vikingové až k Černému moři a dále. Zde byli nazývání jako Varjagové. Jeden z nich, Rurik, vládl od roku 862 v Novgorodu a založil Kyjevskou Rus. Název “Rusko” pochází z vikingského slova “ruotsi” - veslaři. Varjagové obchodovali také s Konstantinopolí, kterou nazývali “Miklagard”. Elitní Vikingové byli pak najímání jako “Varjažská garda” - osobní ochranka byzantského císaře.
Obchodní cesty Vikingů a zakládání osad v Evropě i Americe jsou hlavní náplní deskové hry od Jona Mankera “Pax Viking”.
Vikingové se plavili i daleko přes moře na sever a na západ. Island byl osídlen okolo roku 870. Když byl za vraždu z Islandu vykázán Erik Rudý, objevil roku 985 Grónsko. Ledový ostrov nazval “Zelená země”, aby tak trikem přitáhl nové osadníky. Kolonie měla později nejvýše 5 000 osob a vyvážela hlavně mrožovinu, která používala třeba na hlavice biskupských holí. Syn Erika Rudého, Leif Errikson, dorazil kolem roku 1 000 jako jeden z prvních do Ameriky. Oblast na Newfoundlandu na východě Kanady nazval “Vinland” - Země vína. Oproti Grónsku zde bylo hodně dřeva, ale také velké množství domorodých Indiánů. Založili zde malou osadu a o několik let později dorazili výpravy i Leifových dvou bratrů. I když s Indiány obchodovali, docházelo i k násilným konfliktům. A po několika letech se celá výprava vrátila do Grónska, které si nemohlo vydržovat vzdálenou kolonii. Výpravy jsou popsané i v několika epických ságách. Archeologické vykopávky na Vinlandu v 20. století jsou jediným prokázaným vikingským osídlením v Americe.
Dobrodružné osudy vikingské rodiny, která musí přežít na vzdáleném Vinlandu ztvárňuje počítačová hra “Dead in Vinland”. Velmi dobře zachycuje atmosféru deskové hry “Robinson Crusoe”. Zde se musí postavy vyrovnávat s hladem a únavou, prozkoumávají okolí, vylepšují si svůj úkryt a zažijí střety v rodině i setkání s bohy.
Vikingové jsou jedním z osmi národů ve hře IMPERIUM: DĚJINY. Jsou jediným národem, který je barbary po celou hru a nikdy se nepřerodí v říši. Jen jediná karta jim umožňuje hrát mocnější karty říše. Vikingové nemají žádnou historii. To jim umožňuje opakovaně hrát silné a jinak jednorázové karty, na druhou stranu mají velký balíček a protáčí ho pomalu. Vikingové mají výhody, pokud získají negativní kartu nepokojů a když ji vrátí. Vikingové spouští konec hry, pokud se dostanou ke své poslední kartě krále “Haralda Hardrady”. Získávají vítězné body za každou kartu s proměnlivým bodováním.
Vinland je trvale vyložená karta území, která má velké množství symbolů, které využívají další karty. Ale k jejímu zahrání je třeba mít už vyložené karty “Langskipů” a “Grónska”, které jsou také někde ve vikingském balíčku národa. S vyhledáním nějakého území v balíčku může pomoci jednorázová karta “Erika Rudého”. Jako většina území umožňuje Vinland vytvořit posádku - tedy schovat pod něj další třeba slabou kartu. Vinland poskytuje 6 vítězných bodů, což je hodně.