- Skladem: Skladem
Na této desce každý hráč v High Frontier spravuje veškerý svůj majetek (měnu, palivo a karty technologií), z nichž tvoří sestavy kosmických lodí, orbitálních stanic či povrchových základen. Kromě sektorů vyhrazených pro tyto kosmické sestavy (v dolní části) a nápovědy (ve střední části) stojí za pozornost především modrý palivový diagram. Jedná se o geniální systém aplikující Ciolkovského rovnici na pohyb všech vesmírných plavidel v High Frontier. Zjednodušeně lze říci, že pokud chceme s kosmickou lodí doletět dál, musíme do ní natankovat více paliva. Další palivo však znamená větší hmotnost lodi a tím pádem menší změnu rychlosti (pomalejší pohyb) při spálení stejného množství paliva. Pokud chceme doletět ještě dál, musíme paliva natankovat ještě více, což znamená ještě vyšší hmotnost a ještě větší spotřebu, a tak dále. Vztah mezi množstvím paliva a dosaženou rychlostí po jeho spálení (uražené vzdálenosti ve hře) není lineární ale exponenciální. Obdobně však lze tohoto principu využít ku prospěchu, pokud se na něj podíváme opačně. Čím lehčí je kosmická loď, tím méně potřebuje paliva na dosažení svého cíle a s každou ubranou tunou hmotnosti lodi velmi výrazně klesá i množství požadovaného paliva. Někdy proto může být výhodnější loď rozdělit na dvě samostatné sestavy putující k cíli odděleně. Správa hmotnosti a paliva je v High Frontier klíčovou dovedností. Pokud je člověk ovládne, ovládne i celou hru.
Legendární mapa High Frontier představuje nejpropracovanější 2D model Sluneční soustavy a je středobodem a ikonou hry High Frontier. Pro čtvrté vydání hry byla mapa aktualizována a oproti starší verzi se rozrostla, kromě jiného například o nedávno objevená a navštívená tělesa. Především ale byla v mnoha směrech vylepšena a také graficky uhlazena.
Oproti mapám, na které můžete být zvyklí z jiných her, se nejedná o mapu vzdáleností, ale energie. Jedná se o nejkomplexnější a nejrealističtější reprezentaci Sluneční soustavy, jaká se ve hrách kdy objevila. Ač se to na první pohled nezdá, bere v úvahu i takové věci, jako je postavení planet a tedy i vhodná startovní okna, Hohmannovy trajektorie, brachistochronní dráhy i jiné přeletové dráhy, librační centra, rozdílnou přitažlivost těles, jejich chemické složení či hydrataci, atmosférické vlivy, gravitační asistence u planet, různé časy potřebné k cestám po různých trajektoriích, realistické a geniálně vymyšlené požadavky na delta-v, proměnnou sluneční aktivitu v průběhu slunečního cyklu a dokonce i vliv slunečního větru a radiace na různá kosmická tělesa i součásti hráčových lodí v závislosti na vzdálenosti od Slunce. A to stále ještě není všechno.
Pokud by vás tato komplexnost odrazovala, tak nemějte vůbec žádný strach. Většinu z těchto věcí při hře přímo řešit nebudete. Hra vás ale jednoduchým způsobem naučí všechno výše uvedené intuitivně vnímat, pochopit a plánovat podle toho vaše kosmické mise.
Vedle pohonů jsou druhou ze tří hlavních kategorií karet ve hře High Frontier karty robonautů. Robonauti jsou automatizované stroje sloužící k průzkumu nerostného bohatství na tělesech Sluneční soustavy a také k těžbě surovin. Kvůli minimalizaci časového zpoždění rádiového signálu vlivem konečné rychlosti světla bývá jejich činnost řízena a monitorována lidskou posádkou nacházející se na nedaleké kosmické stanici. Ve hře se vyskytují tři kategorie robonautů, z nichž každá má své výhody. 1) Laserové spektrometry dokážou provádět průzkum i na dálku bez toho, aby musely přistávat na zkoumaném tělese. Pokud se tedy nacházejí v oblasti výskytu více těles, jakými jsou například rodiny planetek, dokážou prozkoumat i několik těles najednou. 2) Rovery jsou vozítka, která se dokážou pohybovat po povrchu. Pokud při průzkumu neuspějí, mohou popojet o kousek dál a zkusit to znovu, čímž zvyšují svou šanci na úspěch. 3) Plazmoví robonauti sice nemají žádný bonus k průzkumu, ale za to mohou často fungovat také jako pohon, takže pro to, aby se dopravili do svého cíle, nepotřebují kartu pohonu.
Pohony jsou další ze základních typů karet v High Frontier. Hráči je používají na svých kosmických lodích pro meziplanetární cesty i starty a přistání na tělesech Sluneční soustavy. Na každé kartě pohonu je zobrazen tzv. trojúhelník tahu, jež udává sílu tahu motoru (levá hodnota), spotřebu paliva (pravá hodnota), možnost přídavného spalování (horní hodnota) a případné další modifikátory těchto vlastností reprezentované ikonami mezi těmito hodnotami.
Karty hráčů ve hře High Frontier jsou i kartou posádky (která může letět ke hvězdám) a zároveň slouží i jako karta základního pohonu (symbolizováno trojúhelníkem tahu v levém spodní rohu). Jsou to pohony ale značně neefektivní (mají velkou spotřebu paliva) a proto se vyplatí trávit prvních pár let herního času výzkumem lepších technologií
